Společné venčení Fojtovy vrchy a Lubina
4.8.2006
Agneska má konečně po hárání, proto jsem neváhala a zkusila
domluvit známé pejskaře na hromadnou vycházku. V pátek odpoledne na
strategickém bodě - před hospodou - se nás sešlo 7lidiček a 6pejsků: 3RR
a 3bulíci - síly byly vyrovnané.Dokonce i 3feny a 3psi. Měla dorazit ještě
Andrea s bulíkem Barnym, ale nějak jí to nevyšlo. Počasí se nad námi
smilovalo a po dnech trvalých dešťů bylo naštěstí jen zataženo bez deště.Vítání
bylo bouřlivé, obzvláště bulinka Nela měla ze všech příchozích
obrovskou radost a pánečkovi se nádherně se zmítala na vodítku.
Vyrazili jsme na pastviny, po kterých vede cesta na kopec zvaný Fojťáky,
Agnes s Nelou a oba ridgebaci Casper a Golin byli vypuštěni, RR slečna Tonička
se musela kapku rozkoukat a zvyknout si na tuto netradiční smečku, takže se
obezřetně držela paničce u nohy. Rufus rád prudí a ukazuje všem přítomným,
že on je ten nejdůležitější a nejvyšší, proto měl košík,ale i přesto
po krátkém incidentu s ukázkou své dominance musel první etapu venčení šlapat
na vodítku u nohy a stále s náhubkem. Psiska lítaly, Casper se nám
zamiloval do Nely,stále jí nadbíhal a olizoval, Golin pro změnu do Agí,
která mu ještě nejspíše voněla po skončeném hárání, neboť se vykašlal
na jeho obvyklé dvoření a hrátky a snažil se jít rovnou na věc. To se
bohužel naší rozmazlené princezničce nelíbilo a tvářila se vyplašeně a
dokonce měla snahu se sebrat a jít domů do klidu...Na kopci jsme se pokochali
rozhledy po okolních městech a vesnicích a šli dále směr přehrada Lubina.
Trošku se rozpršelo, ale jen na chvíli, takže u vody už bylo zase přijatelně
a psiska si ve vodě zablbly. Nejlepší byla opět Nela, o které Břeťa
tvrdil, že do vody max.po kotníčky:) Vlítla tam málem po hlavě a snad přidala
i pár temp, každopádně se tvářila, že vodu miluje. Tady konečně ožila
i Agnes a zase se začala chovat jako normální bulík a ne ustrašená
citlivka. Na hrázi jsme se pokusili udělat pár společných fotek. Nezapírám,
že to bylo organizačně náročné a málem nad naše síly. Vysvětlit 6psům,
že mají v jednu chvíli všichni sedět na betonové zídce a zírat na
fotografa nám zabralo spoustu času, ale stálo to zato.Odtud naše trasa vedla
do restaurace pod hrází na nezbytné a zasloužené občerstvení, kde se s námi
rozloučila Tonička s paničkou.
Cesta zpátky už byla v klidu, RR šli vpředu s bulinami, každý si hlídal tu svoji vyvolenou a Rufus šlapal vzadu, konečně bez náhubku. Pak se pořadí otočilo, zrzci šlapali vzadu a Ruf s holkami v čele. To se frajerovi moc zamlouvalo a byl na svůj harém náležitě hrdý. Zvlášť když Nela přistoupila na jeho hru "lovení bulteriérky" a pořád dokola před ním utíkala a nechávala se chytit. Při této pro oba úžasné hře se jí podařilo ztratit i obojek. Cíl naší cesty byl všem jasný, Sklenovská hospoda s kvasnicovým pivíčkem. Myslím, že prochajda se celkem vydařila i přes počáteční neshody, pejsci se parádně vylítali, unavili a na večeři se těšili zaslouženě. Věřím, že se podobná akce brzo zopakuje.
