Sváteční vycházka na Hůrky
28.9.2006
Dneska máme svátek sv.Václava, do práce nemusíme a vyrážíme na
menší výšlap. Přes týden jsem opět aktivně mailovala a smskovala a v
10hodin se potkáváme u motorestu. Zatím jsou připraveni naši staří dobří
známí Casper a Nela s pánečky. Konečně osobně poznávám Zuzku a jejího
Chin Shina, kteří s sebou vzali kámoše Romana s naprosto bezkonkurenčním
čtyřměsíčním mimčem dobrmankou Rydou. Ještě účast přislíbil Jirka
s buldou Irwinem, ale telefonuje, že někde zakufroval a o pár minut se zpozdí.
I když nechápu, jak se mu to mohlo stát, když jsem poskytla svůj
bezkonkurenční navigační servis ... hihi...
Takže po malém zdržení jsme všichni a jdeme na lesní cestu, která
nás mírným stoupáním vede k cíli a tím jsou Hůrky a na nich hospůdka.
Počasí je
vskutku luxusní a není nikdo, kdo by si na letošní babí léto
stěžoval. Pesani hopsají a nijak extra neprudí a hlavně nemají choutky se
rvát 
.Jen
Casper lehce vrká na Irwina, který je na něj příliš hrrr a proto jsou
kluci bedlivě střeženi. Jako vždy je nejaktivnější Nela, lítá jak
raketka, v závěsu za ní zamilovaný Cas. Puberťák Irwin je pánikem vychováván
a usměrňován a z jeho výrazu je všem jasné, jaký názor na to má on
osobně! Na Chinovi je poznat, že to není cucák jako většina přítomných,
spokojeně si ťapká a nenechá se vyprovokovat ani hyper Irwem. Agnesa je také
nějak nad věcí, přece jen už je to dospělá dáma a je pod její úroveň
jen tak lítat sem a tam a hopsat s ostatními. Ona má ušlechtilejší zájmy
-snaží se vylézt na stromy - netuším, zda z nich bere energii či se cítí
býti veverkou:) Ale úplně nejmilejší, nejroztomilejší a nejrozevlátější
pes výletu je malá Ryda. Úplně mě okouzlila, jak si ve svých 4měsících
poradila s bandou bulíků, poběhala si s nimi, ale jinak celou trasu capká a
vlní se jako by byla z gumy. A hlavně nezlobí, pánečka poslouchá a taky
trošku loudí ty vynikající dobrotky, které nesu v kapse:)
Za celou procházku potkáváme jen jednu dvojici, bohužel ta nám vynahrazuje davy lidí. Okamžitě nás chlap zpraží, ať si ty psy bereme, že je máme mít uvázané atd. Holt prudiči musí být všude. Nahoře si dáváme pivko, něco na zub, pejsci se napijí a fičíme nazpátek. Nyní jdeme kratším a prudším chodníčkem, psiska lítají, jako bychom je právě po 14dnech domácího vězení vypustili z klecí:) Jednou větou parádní den a výlet a jsem moc ráda, že jsem poznala pár bezva lidí a jejich čtyřnohé miláčky. Věřím, že i ostatní mají podobný názor a snad i psům jsme se kapánek zavděčili a na příští akci se budeme těšit společně.
