Na další neoficiální trénink jsme se s Agnes moc těšily. Byl už v pořadí náš čtvrtý, takže jsem vůbec nepochybovala, že bulinda poběží s plným nasazením. Tréninku předcházely obrovské agitační a posléze domlouvací akce. Nakonec naše sestava vypadala takto: já a Agnes, Andrea s Barnym a Golin s Petrou a Jakubem. Nacpat nás všechny do jejich kombíku nejdříve vypadalo jako sci-fi, ale jsme šikovní a po chvilce strkání,usazování a dohadování jsme vyjeli vstříc Radslavicím. Samozřejmě jsme si cestou malinko zajeli, neboť jsme s Peťou zdárně navigovaly,ale to už patří k našemu cestování.
V Radslavicích nás přivítalo překvapivě slunečné počasí, i přestože jsme celou cestu jeli mlhou. Na dostihové dráze se už pohybovaly spousty hafošů a jejich nadšených pániků. Nejprve jsme se šli pozdravit s Barčou - to je psí teta, která má vše na svědomí - zaplatili startovné a šli se přivítat se známými. Pejsci byli rozděleni do několika skupin, podle kterým pak běhali. Štěnda a pejsci, kteří byli na coursingu poprvé, to šli vyzkoušet na ruční naviják a profíci s ostřílenými amatéry se řadili na klasickou dráhu dlouhou cca 700m.
Takže Barny i Golin odešli na kratší dráhu a Agnes nedočkavě sledovala střapec, kdy už bude moct vyběhnout. Nějak stále nechápe, že nemůže letět pokaždé,co střapec zmerčí. První běh šla s Tibetem, spolu beží většinou, když se na coursingu potkají. Vždycky ji zatím porazil, je to holt profík. Tentokrát však měl menší handicap, Agnes byla krátce po hárání a ještě stále některým pejskům voněla.Takže Tíba více jak střapec sledoval naši bílou slečnu /se mu nedivím, roste z ní frajerka/ , oba běželi skvěle a doběh byl vyrovnaný.
Do druhého kola byla spousta času, a proto jsme se šli občerstvit a poklábosit s ostatníma.Konečně jsme se osobně seznámili s Day a její paničkou, holky si rozuměly, hlavně když jsem jim ukázala pacinky /to jsou ty nejlepší pamlsky,které naši pejsani znají/. Taky jsme byly omrknout naše spolucestující a na to,že byli na coursingu poprvé,šlo jim to výborně a podle všeho s námi nebyli naposled.Obzvláště Barny do honby střapečku vkládal prostě všechno.Taky jsme se zastavili u Andy a jejího parsonka Beníka, který se do Agnes zakoukal a k překvapení paničky dokonce zapomněl na pár minut vřískat na střapec.
Pak už byl čas na druhé kolo, ve kterém se Agnes potkala s Day, Gwenem a Molly. Nedočkavě s Day zpívaly už jen při zvuku navijáku. Konečně se dočkaly,postavily na start a mohly vyběhnout....konečně!!! Agnes sice nebyla první, nikomu to však nevadilo, běžela s velkou radostí a chutí a nakonec si kousla do střapečku.
Se všema jsme se rozloučili, opět se poskládali do auta, tentokrát šli bulíci k sobě dozadu, aby se mohli tulit a vraceli se domů. Prožili jsme velice příjemnou neděli a už se nedočkavě těšíme na další trénink.Brzo začne závodní sezóna a budeme se snažit, teda vlastně Agnes, vyběhat licenci.