Bull terrier action - Zbraslav u Brna

12. - 19.8.2006

Neděle 13.8.06

 Konečně máme dovolenou a vyrážíme směr Zbraslav u Brna, kde se koná bulteriéří výcvikový tábor, na který jsem se moc těšila. Většina účastníků už tam je od soboty, my včera byli na výstavě, proto to nepatrné zpoždění. Nejhorší ze všeho je počasí. V sobotu začalo pršet a lije a lije... Přijíždíme na místo, nikde ani noha, až většinu najdeme v restauraci na snídani. Kvůli počasí je slibovaný coursing přesunut na odpoledne a my máme spoustu času všechny věci přestěhovat z auta na pokoj. Tam zjišťujeme, že máme spolubydlící Mantru TK, jejíž panička bydlí na vedlejším pokoji a bulinku k nám zavírá do klece, aby si odpočinula, neboť na jejich pokoji bydlí další hyper bulík Selma, která jí nedá chvilku klidu. Poté vyrážíme se všemi do lesa venčit a zjišťujeme nepříjemné překvápko a zklamání. Ani 14dní po hárání není Agnes v pohodě a pořád jí vadí jiní psi. Není agresivní, ale naopak se před nimi schovává a ani náhodou ji nenapadne si s nimi hrát, jak tomu bývalo ještě před měsícem:(  Holt hormony jsou hormony. Pomalu se začínáme seznamovat s lidmi a jejich pejsky, pak přijíždí Regina a jde se na poslušnost. Tady je Agneska bezkonkurenční, rozhodne se, že ji to nebaví a ona poslouchat nebude a při každé příležitosti se pokouší utéct do chatky. Jsem z toho rozčarovaná a netuším, co s ní budeme celý týden dělat, jestli bude takhle prudit pořád. Naštěstí se počasí umoudřilo, z mraků se hrabe sluníčko a po obědě začíná slibovaný coursing. K mé obrovské radosti Agí hned zjišťuje "wocogou", vůbec jí najednou nevadí spousty psů kolem a vřeští na střapec. Má před sebou 4běhy, první a poslední sólo, další dva s Barnym. Všechny jsou perfektní, letí jak šílená a klasicky se snaží nadbíhat a zkracovat. Coursing jí parádně zvedl náladu a i na večerní soutěž odchází poměrně v pohodě a tváří se, že ji smečka psů kolem nemůže rozhodit. Přicházíme po cestě na kraj lesa a tam se dozvídáme pravidla: někdo našeho psa uváže v lese, psovodovi se zavážou oči šátkem, přivede se do lesa a musí hafáka najít. Měla jsem z toho hrůzu, protože Agnes na povel štěkat neumí a už jsem se viděla, jak tam lítám po lese ještě zítra ráno:) Nakonec jsem ji našla poměrně rychle, stačilo zašustit střapečkem a už jsem slyšela typické pištění a vřeštění. Takže jsem to kazila já, která se k ní propracovávala rychlostí skutečně hlemýždí. Umístily jsme se někde uprostřed, tudíž hurá, nebyly jsme poslední a dostaly dokonce i malou kostičku za účast. A to už byla skoro tma, pesákům se dala večeře a my šli k táboráku na pivko.

 Pondělí 14.8.06

 Ráno děs a hrůza, po včerejším ponocování vstáváme v 6,30, abychom v 7h mohli na stopy. Tomu se říká dovolená:) Páneček nám oznamuje, že stopy vidět nemusí a znovu se zachumlá do peřin, skoro mu závidím. Přijíždíme na louku, kde výcvik bude probíhat. Pro mě i Agnes je to novinka, nikdy jsme sportovní stopu nezkoušely, jen párkrát barvu. Takže uvazujeme psy u sloupu, stromů apod. a na louce šlapeme kolečka, do kterých sypeme na kousky nakrájené uzeniny /už vím jak vznikají tajemná ufoní kola v obilí/. Akorát Honza s Karolínou šlapou celou stopu, protože jejich holky už jsou zkušenější a stopu nedělají poprvé. Přicházím s Agnes k mnou vyšlapanému kolečku, dávám ji na dlouhé vodítko, říkám stopa a čekám zájem o buřty, ale omyl! Agnes někde v dálce větří něco zajímavějšího a na moji stopičku kašle. Achjo:(  Děláme pak ještě jednu stopu a ta už jí jde moc pěkně, čmuchá v kolečku a pečlivě hledá jednotlivé kousky. Tak snad jí to už půjde jen lépe. Po návratu do campu byla poslušnost, tentokrát se necvičilo v kruhu, ale Regina si nás rozdělila na 2skupiny a v těch nás ještě brala jednotlivě. Krásně si nás tím proklepla, každému mohla zdůraznit, kde dělá chyby a jak by to mělo vypadat. Agnes to plně vyhovovalo, nikde kolem ní neprudili jiní psi a cvičila skoro s radostí. Dokonce i naznačila aport peška, což bylo pro mě mega překvapení. Doma normálně aportuje talíř, jenže tady se chová úplně jinak a ignoruje ho. Ke konci jsme šli vyzkoušet i překážky, kladina bulině šla celkem v pohodě, ale přeskočit desky byl problém, tak jsme je trošku rozebrali a snížili a pak to šlo:) Následoval oběd a tzv.kulturní program, který většina využila k odpočinku a spánku. Já to měla taky v úmyslu, jenže přijela Věrka s Thayou a já se s ní zakecala a najednou začínaly obrany. Pro nás taktéž premiéra. Byla jsem napnutá, jak to naší dobračce půjde, ale překonala veškeré mé očekávání. Přišla na plac a místo zájmu o peška hledala střapeček, který tam přece včera odpoledne honila. Figurant měl co dělat, aby ji aspoň minimálně zaujal, ale ona ho s přehledem ignorovala. První kolo obran teda fiasko.Vystřídali se všichni pejsani, štěňata a nezkušení kousali na peška a kůži, zkušenější na rukáv. Honza se Sandy zkoušeli revír, jelikož se připravují na zkoušky. Nastoupili jsme opět do kruhu na další pokus a to už Agnesce došlo, co se po ní žádá a šla po peškovi nádherně, hezké zákusy a pak si ho zkušeně poponášela.... prostě si musíme zvyknout, že naše slečinka má kapánek delší vedení. Moc se jí to líbilo, vřískala na figuranta s peškem jako na střapec. Figurant odjel, skočili jsme si na véču a už nás čekala další soutěž, tentokrát naprosto famózní: aport buřta. Pravidla byla jasná, pes sedí u nohy, hodí se buřt za vymezenou čáru a pak se měří čas, jak rychle pes buřta sežere a vrátí se zpět či ho přiaportuje. S druhou variantou nikdo moc nepočítal a díky tomu, že máme pažravku obecnou, byla Agnes s časem 16sekund třetí. Jenže pak přišla na řadu Drumy a všem nám vytřela zrak, tato 7měsíční holčička buřta skutečně donesla!!!!!Sklidila neskutečný aplaus a obdiv. Teď už nás čekala slibovaná tombola, do které ceny přivezli všichni účastníci dle instrukcí "co máte doma zbytečného, může se hodit jiným" a penízky, které se vybraly za lístky se předají psímu útulku.....

Úterý 15.8.06

 Opět budíček brzo ráno a v 7hod jsme nastoupeni na další stopy. Tentokrát s námi jede i Milan Oliva, který má spoustu úspěchů ve stopování. Jedeme na jinou louku a šlapeme kolečka. Agnes je dneska dobrá a ví, co má dělat, takže kolo vyluxuje skutečně rychle a ještě kontroluje, zda tam něco nezůstalo. I druhý pokus byl dobrý a já začínám věřit, že jí to i baví....bodejť ne, když se nadlábne klobásou:) Jen počasí se kazí, je děsná zima a vítr a cestou do campu začíná mrholit. V tomto nečase probíhají i dopolední obrany, Agnes už nekouká po střapečku, ale hlídá si peška. O trošku rozveselení se postará Frido od Reginy, který se při revírech na povel k noze sice přiřadí k noze, ale figuranta. Ten ve snaze odehnat ho od sebe udělá obrat vlevo a Frido ho opět vzorně následuje:)) Odpoledne vyrážíme na domluvenou návštěvu útulku v Brně, kde pracuje Věrka. Procházíme se kolem kotců, hladíme spousty opuštěných pejsků, většinou kříženců, ale jsou tam i čistokrevní chudáčci. Tohle by měli vidět naši rozmazlenci, kteří mají všeho dostatek a berou to jako samozřejmost. Předáváme penízky z tomboly a konzervy a vracíme se. Nastupujeme na poslušnost, která je dneska vedena opět hromadně v kruhu a já za chvilku zjišťuji, že to Agnes nebaví, po cviku fuj je dokonce uražená a začíná dělat scény. Povel ke mně bojkotuje, chce utéct domů, pak pro změnu přeslechne aport a hledá po louce houby v domnění, že jsou to piškotky. Je prostě na facku! a v tomto duchu jde i na další soutěž, přetahování peška. Za soupeře jsme si vylosovali Ginu, obě se zakousnou do peška a ta naše blbka místo aby se přetahovala a šla za mnou, letí přímo za Ginou...holt prohráváme během pár vteřin. Pak je ještě jedno kolo, kdy se přetahují poražení, ale to už Agneska bojkotuje a pouští peška hned po startu. Hmmm, jsme se moc nevyznamenaly.     

Středa 16.8.06

 Dneska stopy nejsou, můžeme si přispat a až v 9hod přijede Simona Müllerová a ukáže, jak ona cvičí štěňata a taky jak psa připravit na lovecké zkoušky. Výcvik probíhá v kruhu, takže Agnes jak už je jejím novým zvykem cvičí s odporem, alespoň si však zkoušíme následování apod., které na klasických cvičácích nikdo neučí. Pak se jde do lesa, opět zkoušíme následování už mezi stromy, Agnes to poměrně jde a pak přichází na řadu střelba. Tam bude asi kámen úrazu, bula se od malička střelby bojí, někdy má období, kdy je naprosto bez sebe, jindy se jen třepe. Dneska má lepší den a při výstřelu sebou jen škubne. Dále zkoušíme vlečku. K mé velké radosti má o kůži zájem a první kratší vlečku udělá dobře. Mezitím se opět střílí a to už na ni vidím, že jí to začíná vadit....no hlavně vydržet a dělat, že se nic neděje. Druhá vlečka je delší a mám trošku problém ji na stopu navést, nakonec se chytá, čumák nalepený k zemi a s přehledem se dostává až ke kožce, kterou lapne do zubů a chce s ní utéct. Jako poslední zkoušíme odložení u stromu. To je její silná disciplína, protože poslední dobou máme odložení takřka 100%. Dokonce i přes výstřely hrdinně leží a jen lehce se chvěje. Hlavně že neutíká. Je to naše šikulka a zasluhuje si odpočinek. Odpoledne přijíždí druhý figurant a jde se na obrany. K mému zklamání se práská bičem, čehož se Agi samozřejmě také bojí. A to jsem si po dopoledni myslela, že je to na dobré cestě:( Takže ať se figurant snaží sebevíc, maximálně se Agnes kapku zakousne do peška, ale hnedka ho zase pouští a má jedinou myšlenku....prchnout pryč. Ale náladu nám zvedá Gina, která má nový styl obran a o peška se přetahuje vleže, nepustí ho, i když je popotahována po place. Před večeří přichází na řadu zlatý hřeb celého tábora, a tím je karneval. Podle vzrušených řečí je jasné, že se všichni moc těšili a připravovali. Dostaneme všichni lístek, na který nakonec napíšeme jméno nejlepší masky. Nejprve se předvede Sandy alá gepard a Gina s Adélkou co by dalmatíni. Dále šla Agnes převlečená za klauna, Jackie za zahrádku a Loki Men In Black. Další várka masek následovala: Vaneska - fotbalista, Kalíšek za něco chlupatého podobného skunkovi a pozdější vítěz karnevalu Drumy ala dinosaurus...to byla naprostá paráda, jak štěňátko v masce nemohlo ani chodit a panička ho musila poponášet. Alex a Selma byli oba převlečení za miminko, Mantra měla být babičkou, ale nějak odmítala šátek na hlavu, Amálka zase postava z Hvězdných válek Darth Wader, to bylo mimochodem tak dobré přestrojení, že na ní jiní psi štěkali a nepoznávali ji. Prostě přehlídka super kostýmů a nápadů a bavili se všichni moc dobře. Večer bylo vyhlášení a Agneska byla druhá, dostala obrovské pískací prasátko, za které by položila asi i život, jak později zjišťujeme. Porazila nás jenom Drumy a to zaslouženě, byla prostě fantastická. Třetí Amálka. Večer grilování a popíjení....

Čtvrtek 17.8.06                                                                                         

 Opět nejsou stopy a budíček je později. Jdeme až před obědem na obrany, figurant s ohledu na naši ustrašenou slečnu nechává bič v autě. Bere si do kruhu psy po dvou a Agnes ho překvapuje, jak ji kousání jde a baví. Dokonce se v druhém kole rozhodne pro pár zákusů na volno, po kterých jsme pochválené. Jen škoda té střelby, máme co pilovat. Po obědě se všichni scházíme a čekáme na celkové vyhlášení soutěží. Původně mělo být až v pátek, bohužel pár lidí musí odjet dříve. Začíná se od posledních míst a pomalu se přibližujeme k lepší polovině umístěných a Agnes stále nikde. Začínáme být napjatí až nakonec slyšíme 4.místo. Je to super překvápko a oba jsme s pánečkem pyšní a Agí dostává malého peška. První je šikulka Sandy. Odpoledne někteří vyráží na koně, já to původně taky plánovala, nakonec jsme ale vymysleli prohlídku westernového městečka Šiklův Mlýn, kam jsme vyjeli společně s Davidem, Evou a jejich Jackie. Moc se nám tam líbilo, Agnes se okamžitě brouzdala v říčce, která protékala městečkem, obě bulí holky byly u vytržení z mini ZOO, zvlášť kozy se jim líbily. Nás zase šokovalo naprosto volně ležící obrovské prase. Po návratu je večeře a až po ní poslušnost, neboť dneska krásně pálilo sluníčko a psiska jsou lenivá. Zkoušíme nejprve speciální cviky na zítřejší sranda závod ZZO, jako je odvolání psa od skupinky lidí procházejících se psy či od dvou lidí čutajících s kopačákem. To je celkem sranda, někteří jako např.Kalí balón krade a aportuje ho paničce. Poslední ze spec.cviků je odložení psa např.u plotu, psovod se schová a kolem psa prochází skupinka hlučících lidí, pak pes na vodítku. To už zvládají všichni s přehledem. Teď ještě zkoušíme jednotlivé cviky ze základní části, já jsem na rozdíl od většiny zklamaná, že tam není povel vstaň, který máme vypilovaný, ale jen sedni z lehu a to nám teda nejde vůbec. Jiní jsou lehce rozčarovaní z odložení za pochodu, které Agneska uměla na jedničku, ale nyní ho začíná flákat. No zítra asi bude veselo...

 

 

 

Pátek 18.8.06

 Máme páteční ráno a všemi očekávaný závod ZZO. Podle nervozity, která mezi námi panuje se mi zdá, že to někteří berou vážně a musím přiznat, že hned poté, co spatřím poháry si taky přeju, aby jsme se předvedly v nejlepším světle. Přijíždí rozhodčí a pomalu všechno začíná. Před námi jde Sandy, Kalí, Gina a Drumy, po nich nastupuji na hlášení já a Věrka s Thayou. Po domluvě jde Thaya jako první na odložení a my cvičit. Chůze u nohy na vodítku, pak povel psa odpoutat, ještě pár kroků u nohy a volno. K mé radosti Agneska skutečně odhopká, což předchozí hafani nechtěli ani náhodou a přivolávám ji taky na poprvé. Akorát s předsednutím trošku okouní, ale jde to. Pak se přiřadí k noze a můžeme pokračovat, střídají se chůze u nohy, obraty, dokonce odložení za pochodu udělá nejlépe za poslední týden. Celkem nám to jde, akorát ten zatracený povel sedni z lehu musím zachraňovat vodítkem. Není to dokonalé, ale já mám radost, protože se bulina snaží. Nakonec máme aport, který Agnes neumí a taky mě o tom přesvědčí. Za pískacím prasátkem sice vyběhne, chytí ho a kousek za mnou poponese, ale určitě to není tak blízko, aby nám to rozhodčí uznal. No nic, musím si pro něj dojít sama a Agnes celou rozjuchanou odchytit. Tím končí  poslušnost a už nás čeká jen odložení. Tady jí pevně věřím. Čekáme, až má Thaya přivolání za sebou a pak dávám lehni, zůstaň a odcházím 15kroků vpřed. Sleduju, jak cvičí Věrka s Thayou, po jejím aportu se vracím k vzorně ležící Agí a jdeme k rozhodčímu pro ortel. Vytýká mi povely navíc /které si já vůbec neuvědomuji/ a taky šahání na psa, které už si sice uvědomuji, ale nějak jsem na ně v tom stresu zapomněla. Tudíž kromě aportu jsem vše bulině kazila já. Achjoooooo:(  Po nás cvičí ještě další a my všechno sledujeme a jsme rádi, že to je jen závod a ne zkoušky, protože bulíci to solidně flákají. Po této základní části přichází včera trénované spec.cviky. Zjišťuju, že je potřeba mít náhubek, který Agnes extra často nenosí. A tak místo chůze u nohy za sebou tahám něco na zemi ležícího pokoušející se sundat tu odpornou černou věc z čumáku, až mi nakonec dovolí náhubek sundat a dělat přivolání bez něj. Naštěstí, jinak by vůbec nechodila. Přivolání vcelku v pohodě a tím pro nás soutěž končí a už jen čekáme na rozsudek. Regina s rozhodčím nepřicházejí moc nadšení, z 8psů má akorát vítězka Kalí počet bodů, se kterým by zkoušky udělala. A světe div se, naše Agnes je druhá, za námi hned Thaya. Jsem celá šťastná, máme další pohár do sbírky! Jenže soutěž je pro nás poslední bod tábora, sbalíme si svých pět švestek, se všemi se rozloučíme a tradá domů. Cestou se ještě zastavíme v Zoo parku ve Vyškově, prohlídneme zvířátka a tím dovolená končí.

Byl to super týden, kdy jsme totálně zapomněli na problémy všedních dní, nesledovali televizi ani noviny, poznali správné lidi a pesáky, já osobně se moc naučila a věřím, že se Honza s Reginou nechali slovy chvály popíchnout k organizaci dalšího ročníku....

 

 

 

 

fotogalerie