Adrenalinový a běhací víkend, Ranč Orel Jeseníky

30.5.-1.6.2008

 Minulý víkend jsem s Agnes a hlavně Míšou, Tomášem s kokříky a Verunkou vyrážela na víkend s MSC do České Vsi v Jeseníku. Moc jsem se těšila, byla to pro mě po neskutečně dlouhé době opět víkendovka s coursingem. Sluníčko nás v pátek nezklamalo a svítilo od samotného rána, takže nacpat nás všechny po obědě do auto i s Agnesčinou klecí a pak v něm strávit 3hodiny nebylo nic moc. Ale přežili jsme a při příjezdu k chatkám jsme viděli, že se kousíček pod nimi připravuje trať na trénink. Takže v rychlosti vybalit věci a fofrem na trať, abychom něco nezmeškali :) Agneska se zorientovala stejně rychle a ihned začala jako obvykle vyšilovat, pištět atd....Naštěstí nemusela dlouho čekat a šla na start s holčičkou SBT Bárou (snad jsem nepopletla jméno). Ze startu ji kousek utekla, ale u střapečku nakonec první nebyla, protože jako vždy si myslela, že na něho vyzraje, když ho nebude přesně kopírovat, ale ke konci dráhy mu nadběhne a počká na něj u startu, kam střapec k jejímu zklamání vůbec nedorazil!  A musela se pro něj potupně vracet... v té době už byl samozřejmě dávno "zabitý" šikovnou stafbulkou . Druhý běh se k nim přidal ještě SBT Ben a moc jim to spolu slušelo. Po běhačce jsme šli psiska trošku projít a vydýchat do lesíka, omrknout dětské lanové centrum a pak už jsme se usadili na lavičkách venku před salonem, kde jsme pokecali s dalšími psími nadšenci, dali si pivko a baštu.

  Sobotní ráno začínalo opět coursingovým tréninkem. Oskar opět svítil na plno a já po příchodu k dráze zjistila, že to s Agneskou jen tak nezvládnu...byla snad hysterická ještě víc než normálně (teda pokud to je ještě možné:)) Takže mi Tomáš přinesl z chatky klec, kterou jsem dala do stínu a tam moji hysterku zavřela. Poprvé běžela s bulinkou Niobe a ač každá ve svém vlastním stylu, nakonec střapec zakillovaly. Šly jsme se ještě s vlkodavkami projít kousek za chatky do lesa, Agneska si zaplavala v potoku a už jsme se vrátily na dráhu. Čekání v kleci si Agnes krátila pokusy o útěk, jedenkrát se jí to dokonce málem podařilo. Děkuju všem přítomným za okamžitou pomoc, jinak by se mi snad poděs v kleci uškrtil! Druhý běh šla solo, 2/3tratě šla nádherně, ale závěr opět již po svém tradičním způsobu překombinovala a nadběhla si do míst, kam střapec vůbec nedorazil. Holt si asi musím zvyknout, že se za střapcem do cíle bude vždy řítit z jiných stran než všichni ostatní pejsci:. Následoval odpočinek u oběda, kde jsme se skutečně nadlábli a už se vyráželo na terénní běh pro napapané pánečky. Agnes nadšená nebyla, chtěla po tréninku chrupkat, ale já jako správná urpuťačka na startu nesměla chybět. Takže běh do kopce, v našem podání spíše ploužení se, jsem Agi musela tahat, po rovince a poté cestou dolů už hnala jako vyměněná a měla jsem co dělat, abych jí stačila. Nicméně náš excelentní výkon na oceněná místa nestačil, ale poslední jsme snad taky nebyly:) Proběhlo vyhlášení výsledků a hned nato oslavil RR Pepe své 2.narozeniny piškotovou party, na kterou byli pozváni všichni psíci z tábora. Pak už si mohla bulinka v klidu spinkat, na programu bylo totiž adrenalinové odpoledne. Původně jsem chtěla jít na lukostřelbu, ale nakonec jsem s Míšou, Verunkou a Nikou vyrazila na čtyřkolky. A vůbec nelituju, daly jsme jedno kolo a byla to bomba! Pak jsme vyrazily s Verčou na bungee trampolínu a já si sjela obří lanovkou...opět super zážitek. Poté se šlo na večeři a v plánu byla ještě stezka odvahy. Tu jsem bohužel pro těžkou únavu celé naší dvojice musela vynechat. Dokonce jsem se nevzmohla ani na večerní posezení s ostatními venku a usnula jak dřevo.

  Nedělní ráno už bylo ve znamení odjezdu. Po snídani jsme se sbalili, vyklidili chatky a ještě se vydali na krátký výlet k jeskyni Na špičáku. Prohlídka trvala asi 30min, takže se psiska uvázaly pod stromy a šlo se na exkurzi. Bylo to moc fajn a taky příjemné ochlazení. Cestou zpátky se Agi ještě stihla zaprasit v kaluži , ale naštěstí se ještě před nástupem do auta vykoupala v potoku a na sluníčku rychle uschla. Na zpáteční cestě jsme se stavili v Bruntále na oběd se známými a pak už jsme valili domů.

  Víkend to byl úžasný a mě nezbývá než moc poděkovat pořadatelům za extra vydařenou akci, obsluze na dráze za neskutečnou výdrž v té výhni, Klechovic rodince za nadstandartní péči a všem zúčastněným za príma společnost. A těším se za týden do Rudné.....

výběr fotek + něco málo mých....převážně Agneska:)

kompletní galerka od Míše a Tomáše

super fotky Pes Jíra