Trénink coursingu v Brně

16.3.2008

 Máme za sebou druhý letošní trénink, tentokrát pořádaný Brněnským Coursingovým Clubem. Na tento odvážný podnik jsem se vydala s Míšou a jejím kokříkem Joeym. Velký dík patří Míšinu manželovi, který nám na papíru krásně popsal cestu přes Brno, takže jsme nejenže nebloudily a našly místo běhání "na poprvé jako Pája", ale dorazily na čas mezi prvními.

 Po přihlášení jsme šly pejsany vyvenčit do lesa, zatím ještě netušili kde jsou a chovali se zcela normálně. Bohužel to bylo naposledy na tomto místě, kdy byla s Agnes řeč. Za chvíli jsme se s ostatními shromáždili na místě startu, vyslechli si úvodní instrukce, zasvištěl naviják a Agi pozbyla normálního chování a začala ječet, pištět, hopsat a kňučet ve snaze dostat se za střapečkem. Ani Žolík se nenechal zahanbit a štěkal a skákal, ale jeho drobná postava neměla razanci naší bílé obludy. Než jsem se nadála, držela jsem v ruce jen prázdný postroj a viděla, jak mi bulík mizí na trať. Po chvilce překvapení jsem se tam vydala i já a začal první neplánovaný trénink na téma "jak odlovit zběsilého bula". S pomocí Míše se mi to nakonec podařilo a musím říct, že si to, doufám, hodně dlouho nezopakuji...ufff:(

 První plánovaný běh měla Agneska sólový, bohužel začalo dost pršet, ale jí to nevadilo. Letěla z kopečka v plném nasazení, do kopce jí to dalo kapku zabrat a z nepochopitelných důvodů se snažila střapec nadběhnout až ke startu, kam bohužel střapec vůbec nedorazil a madam ho musela běžet hledat:)) Následovala pro nás přestávka, kterou jsme strávili v teple auta. Počasí dostalo konečně rozum a do druhého kola už Agi nastupovala bez protivného deště, zato se soupeřkou na startu, bulinou Jenny. Moc jim to spolu slušelo, ale před zpátečním kopečkem opět Agnes letěla místo do cíle ke startu, tudíž v killu byla Jenny mnohem dřív. Prostě to Agi kapku překombinovala.

 Počasí bylo natolik příznivé, že bylo vypsáno i třetí kolo. Ze spousty psů a pánečků už tam zůstali skutečně jen největší nadšenci, proto se nemuselo ani dlouho čekat. Na start jsem tentokrát přivedla Agnesku s Joeym a Míša fotila. Kokřík dostal náskok, ale naše smršť jej brzy dohonila a předběhla. Ovšem Žolík se nedal a s přehledem trať zkrátil a v cíli byl první, protože Agnes jak už bylo ten den jejím zvykem letěla do killu opět oklikou...

Po třetím běhu nebylo na co čekat, naložili jsme krásně unavené a spokojené (někteří i špinavé) psy do auta a vyrazili domů. Pořadatelům patří velký dík za krásně odsýpající běhy a hlavně za výdrž při nepřízni počasí. Snad se brzo uvidíme při další akci.

Za spoustu nádherných fotek děkuju Míši www.joeykokr.estranky.cz