Sněhový coursing, Radslavice

16.2.2008                                                                          

  Na tento pro většinu účastníků letošní první coursingový trénink jsem se těšila jako malá, protože pro Agnesku to byla první běhačka od loňské operace nožky a také po štěnících...prostě velký "comeback":) Navíc se mi na malý naviják podařilo přihlásit i obě naše kokří holky, takže jsme do Radslavic vyráželi v plné sestavě.

  Celou letošní zimu panují nadprůměrné teploty, sníh známe pomalu jen z televize či fotek, ale na sobotu si na nás příroda vymyslela mráz a vítr...takže bych název akce pozměnila na "Mrazivý coursing". Přihlášeno bylo 80psů, kteří se rozdělili na profíky a skoro profíky - ti šli na velký naviják a měli připraveny 2běhy o délce cca 600m, nezkušení pejsci a štěňátka šli na malý naviják, kde je čekaly 4kratší běhy. Agnes jako správná coursingová nadšenka pištěla, kňučela a byla k neudržení od prvního omrknutí terénu... po více než roce pauzy nezaváhala ani vteřinu a věděla, že je pro ni nachystána jedna z nejmilovanějších věcí a tou je střapeček. Kokřice Megi s Rozárkou to nijak neprožívaly...Megi zatím střapec moc nebere a Rozárka tady měla premiéru. Agis běžela svůj první běh s bulíkem Guccim a stafbulíkem Benem...po vypuštění za střapečkem se rozprchli každý na jinou stranu, těžko uvěřit, že měli stejný cíl:)))) Naše bílá stvůra to silně překombinovala, mimochodem si skočila nějakou překážku mimo trať a za chvíli zmateně pobíhala vzadu na dráze ve snaze najít střapec. Když nebyl k nalezení, začala se vracet a šla přímo na fotografa psa Jíru...už jsem si začínala myslet, že na něj hopne (přece jen je to bulík, tudíž pro každou špatnost), na poslední chvíli jej minula a musím smeknout fotografově silné vůli setrvat na místě:) Běh měl šťastný konec a Agnes se podařilo sice pozdě, ale přece střapec ulovit. V hysterické radosti, že jej dohnala, musela být Jirkou odnesena z místa činu. Hned jsme se přesunuli k malému navijáku a sledovali běhy našich kokršpanělek...resp.mojí sestry Martiny:)) Megí totiž celou situaci vyhodnotila k obrazu svému, za střapcem není nutno běhati, ono se tam dá i v klidu dojít a pak ho ze srandy kousnout. Tohle zopakovala ve dvou bězích po sobě a nám začínalo být jasné, že coursing nepatří mezi její oblíbené disciplíny. Naopak Rozárku to začalo bavit ihned, první běh byl ještě kapku váhavý a rozpačitý, druhý už s větším nadšením a zápalem. Třetí a pro nás poslední běh měly holky společný, krásně vyrazily a celou první rovinku se držely bok po boku, na první kladce se ovšem Megi rozhodla, že netřeba se strhat a začala si v trávě něco čumákovat a do cíle doběhla jen nadšená Rozárka.

  Agnes šla druhý běh jenom s Guccim, tentokráte kombinovala již méně a střapec sledovala...jen v cíli stále čekala, kam ještě poběží či uhne a killovala až po kratším zaváhání. Hned po doběhnutí jsme se celí totálně promrzlí rozloučili se známými, naskákali do auta a fičeli směr teplíčko domova. Byla to moc vydařená akce, jen ten šílený vítr a mráz nám dával zabrat. Velký obdiv patří pořadatelům, že to vše ustáli a ukočírovali a taktéž fotografům, kteří se nenechali odradit omrzlými prsty a mačkali spouště. Všem velký dík.

  spousta super fotek zde